Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čtyři tváře boží

3. 6. 2007

Božství spočívajcí ve svém pratvaru se znázorňuje vždy jako rovnostranný trojúhelník. Bůh ve svých aspektech je jedna ve třech a tři v jedné. Ale tento stav - jako rovnostranný trohjúhelník nosí v sobě možnost čísla čtyř. Když se tři aspekty pračísla jedna od sebe oddělí, a to se stane, jakmile vstoupí z neprojeveného do projeveného, pak se stane z ,jedné ve třech', ,tři a jedné'. Tím se zrodí číslo čtyři. Obrazek

V rovnostranném trojúhelníku vidíme pouze jednotu, která má tři strany - tři aspekty. Obsahuje však ve skrytu, v nezjeveném číslo čtyři, neboť rovnostranný trojúhelník: nese v sobě možnost se rozložit do čtyř rovnostranných trojúhelníků. Když trojúhelník vystoupí z neprojeveného stavu v třírozměrném světě, stane se čtyřstěnem. První pratvar hmotného projevu - krychle - obsahuje v sobě skrytý a neprojevený čtyřstěn. Čtyři trojúhelníky, které tvoří strany čtyřstěnu, jsou dotykovými plochami, božského s hmotou, neboť jsou totožné s vnitřními plochami odříznutých rohů krychle.

Jestliže otočíme na zevní stranu trojúhelníky čtyřstěnu pomocí rohů krychle, které tvoří hmotu a tím projevíme trojúhelníky čtyřstěnu, vznikne čtyřstranný tvar pyramidy, jejíž čtyři stěny jsou současně na zevní stranu projevené čtyři trojúhelníky čtyřstěnu a na vnitřní stranu projevené odkrojené rohy krychle. Čtyři strany pyramidy symbolizují čtyři tváře boží, které rovněž v sobě nesou jednotlivé aspekty svého prapůvodu, v sobě spočívající božství, které je nad každým projevem. Pyramida ukazuje živou skutečnost, živý zákon, ve kterém se Bůh vždy a bezpodmínečně projevuje v hmotném světě, přebývá tedy ve všem, co bylo stvořeno. Z každého bodu vesmíru se projevuje Bůh čtyřnásobně. Do každého ze čtyř světových stran září jiným působením, tím, že ač pocházejí z jednoho bodu, přece jen vznikají z rajské jednoty různé silové proudy. Můžeme pro to použít obraz, že ze středu ráje, kde roste strom života a strom poznání dobra a zla, vznikají čtyři velké proudy, které tečou do čtyř stran - do zevního světa. Toto čtyřnásobné projevení lze nalézt ve všem, co bylo stvořeno. Nejnápadnější jsou však čtyři vlastnosti v působení vzduchových proudu - větrů. Nejprimitivnější člověk ví, že různé větry ze čtyř světových stran působí zcela různě. Severní vítr je suchý, srudený, působí uklidňujícně a vyvolává ztuhnutí. V mnohých krajích voda úplně ztvrdne na kámen. Jižní vítr přináší vždy horko a působí vzrušivě a vyvolává oživení. Východní vítr je chladný, občerstvuje a osvěžuje. S větrem západním přichází teplo a vlhko - v mnohých krajinách se projevuje deeštěm. Působí únavu a ospalost. Různé působení čtyř hlavních větrů zpozoruje každé dítě; ale jak se to může stát, že ze stejného místa na Zemi ze stejného bodu působí vzduchové proudy v protichůdných směrech zcela protichůdně? Když například odtud, kde je pociťován vzduch jako příjemný a vlažný, se zvedne vítr  v jižním směru, tak vane tento vítr pro krajiny jižně položené samozřejmě ze severu a přináší tam ochlazení, poměrně zimu a působí na všechny živé tvory uklidňujícně. Jestliže však vítr vane rovněž odsud ze stejného bodu na sever, přichází vítr pro krajany ležící na severu z jihu, přináší tam tedy velké oteplení, žár, zvyšuje plodivou sílu v živých tvorech a dráždí jejich rozplozovací orgány. Jak je to možné, že z téhož bodu na Zemi vane na jednu stranu studený, na druhou stranu teplý vítr - uklidňující nebo vzrušující a vyvolává v jednom směru deště, v druhém směru sucho? Toto je závislé od toho, kterým směrem proudí vzduch. To je zákon prostoru, který se nazývá čtyři tváře boží.Obrazek

První tvář - severní tvář - je ohnivá, působí životodárně, proto přináší jižní vítr žár a dráždí živé tvory k plození nového života.

Druhá tvář - západní tvář - je vzdušná - chladná. Činí vše pohyblivým, proto přináší východní vítr občerstvení a osvěžení.

Třetí tvář boží - jeho východní tvář - je vlhká, mokrá a vlažná. Vše se stává těžkým a líným, proto přináší západní vítr teplo, vlhko, srážky a vyvolává u všech živých tvorů ospalost. Jejich vědomí se stahuje do těla.

A konečně čtvrtá tvář - jižní tvář boží - je studená. Působí stahování, zhmotnění a krystalizaci, severní vítr proto přináší chlad a uklidňuje nervy.

První a nejdůležitější projevení čtyř tváří bořích je tvář ,ohnivá', neboť působení zbývajících projevení - zbývajících tváří - závisí od této. Druh ohně určuje, zda bude horko, teplo, chladno nebo zima. Je tedy ohnivá tvář boží otcem ostatních. Díky jejímu záření vznikají různá skupenství; teplé a suché, plynné vzdušné, chladné a vlhké, tekutě vodnaté, zimou tuhé, pozemské. Tento zákon působí všude na Zemi, v každém stromu, v každé rostlině. V každém domě je například jižní strana, kam směřuje proudění severní tváře boží, teplá a rostliny prospívají na této straně nejlépe; severní strana je studená, východní strana je suchá a západní strana vždy vlhká a když vyrábíme v pyramidě déšť, pak srážky dopadají na všechny budovy ze západu.

Čtveřici je možné nalézet projevenou nejen v hlavních větrech, je ve všem, co bylo stvořeno.

Například kmeny stromů - severní strana stromů, která přijímá vyzařování chladné jižní tváře boží, je vždy pokryta mechem. Pročpak asi má člověk jen jeden obličej, obrácený dopředu? Ve směru, ve kterém se nalézá náš obličej, jsme ohniví, dávající; na zadní straně jsme zaměřeni opačně, studení a beroucí. Naše údy směřují vcelku rovněž dopředu a svou sílu vůle můžeme vyzařovat také jen ve směru svého obličeje. A proč spíme nejlépe, když ležíme ve směru od severu k jihu, proč leží všechna zvířata, všechna hnízda zvířat a všechna mraveniště takto orientována? Zvíře nemá rozum, aby vědělo proč, ale pociťuje, že přichází ze severního směru vyzařování nervy uklidňující a z jihu oživující, životodárné, tedy dráždící vyzařování a že je pro oběh jeho životního proudu nejlepší, jestliže staví svoje hnízdo ve směru sever - jih a také tam uléhá ke spánku.

V tom spočívá tajemství, proč je nejvhodnější, aby člověk, jestliže hledá spojení s Bohem a modlí se, obrátil se k severu nebo východu, nikdy však k jihu nebo západu! Na severu nalezne síly, které ho povedou ke zduchovnění. Na jihu a západu však nalezne dráždidla, která jeho vědomí spojí s tělesnými pudy. Působení čtyřnásobného vyzařování božího se projevuje v celém vesmíru dokonale stejně a každý bod ve vesmíru, tedy tatké na Zemi, dostává ze stejné světové strany vždy stejné proudění a také je vysílá. Čtyři tváře boží se nemohou nikdy otočit nebo obrátit. Stojí vždy nezměněně ve svém původním směru.

Kamkoliv přišli příslušníci božské rasy, učili lidi těmto hlubokým pravdám různým způsobem, podle zvláštností národa, ke kterému přišli. Zde, kde lidská rasa chápe spíše geometrické pratvary a může pravdu pochopit rozumem, vyjadřujeme pravdu čtyř tváří božích pomocí pyramid. Existují však jiné nároky, které chápou božské pravdy spíše jako duchovní zážitek. Tam vytesali uprchlí členové našeho rodu mohutné kamenné figury, znázorňující božství v postavě sedícího člověka ve tvaru trojúhelníku s hlavou, která má obličej na každé světové straně. Obojí znázornění projevuje tutéž skutečnost; když božsky tvůrčí princip vystoupí ze své bezčasovosti a bezprostorovosti a z nezjeveného do trojrozměrného světa se stane hmotou, tak se projevuje v čísle čtyři, přesto si ještě ponechává svoje tři aspekty. Tvar pyramidy toto jasně ukazuje tím, že na základně čtverce každá z jejích čtyř stran tvoří trojúhelník - tři aspekty boží. Pyramida projevuje tedy čtyřikrát tři: číslo dvanáct. Tím jsme dospěli k další pravdě.

Jak ukazuje symbolické ztvárnění ve tvaru pyramidy, má v sobě každá ze čtyř tváří božích tři božské aspekty. To dává dvanáctinásobné projevení, které je přítomné v každém bodě vesmíru a působí ve všem, co existuje, počínaje u jednotlivých živých tvorů, kteří žijí na planetách, ale také v planetách, dokonce i v sluncích, slunečních systémech, ve světových soustavách a v celém vesmíru, tak jako malé kruhy ve větším, větší kruhy opět ještě ve větších, až do nekonečna. Jestliže známe jeden z těchto kruhů, pak známe nejen vnitřní stavbu celého vesmíru, ale také každého živého tvora. Neboť na tomto dvanáctinásobném projevení je vybudován celý viditelný vesmír.

Vše, co my lidé z lidského stanoviska - tedy zvenku - vnímáme pomocí svých smyslů, je ve stavu božského bytí zcela opačné. Třeba něco vidíme zvenku - zhora či zdola, zepředu či zezadu, zprava nebo zleva, jestliže to však nevidíme, ale tím jsme, obrátí se to v pravý opak. Když něco vidíme, stojíme v duálním vztahu. My, pozorovatelé a to, co vidíme, jsou dva póly. Jestliže však jsme něčím, pak jsme v monistickém stavu, v božské jednotě.

Praktický příklad: třeba písmeno ,E´. V jakém směru leží toto písmeno? Logicky - leží zleva doprava. Namalujeme-li ho na něčí hruď, takže se stane součástí té bytosti, bytost je s ním ve stavu jednoty. Ve stavu bytí. V jakém směru teď leží písmeno? Leží zprava doleva. Tedy zcela opačně.

Další příklad:  Ptahhotep vede neofyta pod dva kotouče kruhového tvaru, které visí se stropu a slouží jako osvětlovací tělesa. Na každém je nakresleno dvanáct stejných obrazů, ale v obráceném směru a v obráceném sledu. V jednom kruhu stojí obrazy hlavou dovnitř směrem ke středu a ve druhém stojí tytéž obrazy s hlavou ven, směrem k obvodu kruhu. A sled zprava doleva na jednom je na druhém obrácen. Obrazek

Nejdříve Ptahhotep vedl neofyta k prvnímu kruhu a říká: "Když je vidět obrazy tohoto kruhu správně, s hlavami nahoru?" Odpověď: "Vždy, s každé strany." Pod druhým kruhem se Ptahhotep ptá: Jak jsou vidět tyto obrazy? "  Obrazek"Všechny  mají hlavu dolů, tedy obráceně, jsou rovněž v opačném sledu." Nyní se pokusí najít místo, ze kterého je vidět takté tyto obrazy v jejich správné poloze a správném sledu. Neofyt pozoruje vyobrazené postavy s tím, že je chce vidět správně - s hlavami nahoru, bezděčně si stoupne pod - tudíž do středu kotouče ... a tu se náhle všechny postavy obrátí! Nyní stojí všechny správně s hlavami nahoru a ve správném sledu. Točí se dokola, přičemž stále zůstává ve středu ... všechny postavy se dívají na něj ve vzpřímené poloze. Ale v okamžiku, kdy jen o krok vystoupí ze středu, všechny jsou opět obrácené! Opět jde do středu a prožívá zcela vědomě a hluboce dojat stav bytí ...rozumí, co to je ... a je mu z tohoto otřesu mdlo.

Nyní je zřejmé, proč osobní je vždy přesně opačné božskému. Nyní se rozumí tomu, proč lidské písmo jde zleva doprava a božské zprava doleva.

Země přijímá dvanáctinásobé vyzařování čtyř tváří božích z vesmíru, ze směru různých souhvězdí, která nás obklopují jako kolo. Toto kolo z nich utvořené nazýváme zodiak neboli zvěrokruh. Vyzařování zodiaku způsobuje, že Země vůbec existuje. Tyto vibrace se setkaly v jednom bodě vesmíru, takže vznikla interference silových vln, vzniklo zhuštění ... zhmotnění. Zhuštěním vyzařované energie vznikla pozvolna naše Země. Vzhledem k tomu, že při tomto procesu hrálo velkou roli slunce, rostla Země v silovém poli slunce a stala se jeho satelitem. Slunce jí dává životní energii, ale ze zodiaku rovněž stále přijímá vyzařování z jeho sester, ostatních planet  naší sluneční soustavy. A tím, že Země jako všechna světová telesa je zhmotněním všech těchto různých vyzařování, nalézá se na ní zhmotnění každého stupně všech jevů, zhmotnění, které projevuje určitou převládající, jemu odpovídající energii velkého kosmického kola. Existuje tedy na naší Zemi zhmotněné vyzařování každého jednotlivého souhvězdí zvěrokruhu a rovněž každé jednotlivé planety v kamenných útvarech, kovech, rostlinách, zvířatech a lidech. Jména jednotlivých znaků zvěrokruhu označují současně pozemský jev, který je zhmotněným projevem dotyčného znaku zvěrokruhu. Vidíme-li například lva, vězme, že je na živočišné úrovni zhmotněným vyzařováním onoho znaku zvěrokruhu, který nazýváme ,Lev'. Existují však kovy, rostliny, lidé, kteří se skládají ze stejné energie, ale právě na úrovni kovu, rostlin a člověka. Tím, že pojmenování jednotlivých znaků zvěrokruhu je také název dotyčného jevu, který tvoří zhmotněné vyzařování tohoto znaku zvěrokruhu, tak je samozřejmě toto jméno nejvhodnějším slovem, které dokonale jedním slovem odráží charakter vyzařování tohoto souhvězdí.

Čtyři tváře boží - tedy čtyři hlavní body - na hvězdné klenbě v božském stavu bytí jsou: Obrazek

 

Každá tvář boží, každý hlavní bod nebeské klenby obsahuje tři aspekty neprojeveného božství, a tak vznikají čtyřikrát tři projevy, dvanáct znamení zvěrokruhu: Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

Tři ohnivé aspekty prvé tváře boží prvé skupiny se projevují ve třech souhvězdích, nazvaných Beran, Lev, Střelec.

Lev je první projev boží, tedy velký otec celého zodiaku. POdle toho mají všechny tři projevy prové tváře boží otcovský, životodárný charakter.

Beran vyzařuje oheň mládí, plodivou sílu mladého otce, který probouzí svým plodňujícícím pronikáním život v klíně přírody a uvádí ho v chod. Beran je síla jara, která je ve svém působení právě tak divoká a nerozvážná a chce všude proniknout jajko zvíře beran.

Lev je oheň dokonale rozvinutého, důstojného muže, zralého otce, který vyzařuje svoji tvořivou sílu, svoji lásku a teplo na všechny své děti.  a nechá je vyzrát pod svojí ochranou. Lev je síla léta.

Kentaur (Střelec) je tvor, který přerostl svoji živočišnou přirozenost, přemohl svoje tělesné pudy a zaměřuje svoje vědomí k vysokému cíli.  Obrazek

Čtyři tváře Boha v božském stavu bytí

 

 

 

 

 

 

Jeho vyzařování je ohněm ducha, stařšího, moudrého otce, který dále pomáhá  svým dozrálým dětem svojí duchovností, svými dobrými myšlenkami a radami. Kentaur nebo střelec je duchovní oheň myšlenky, síla stáří, zimy.

Tři apekty druhé skupiny pozemsky hmotné tváře boží jsou: Býk, Panna, Kozoroh. Všechny tři projevy této tváře boží mají v sobě mateřský charakter.

Zvíře býk stojí na jaře na zelené louce a celá příroda je oděna do slavnostního svatebního roucha nevěsty, která je připravena přijmout 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA