Jdi na obsah Jdi na menu
 


Něco nového o pozemském dění kolem 2012

Myslím, že každá realita, myšleno ucelený celek času, který diktuje základní pravidla daného vesmíru, je založena především na myšlenkových a pocitových paradigmatech, tedy spíše na duševním rozpoložení lidí nežli na jejich každodenních činnostech. Protože činnost a konání každého člověka je podmíněná jeho myšlením, jeho názory na svět a jeho cítěním. Žádná univerzální pravidla, která by vás nutila chovat se podle určitého vzorce, vlastně nejsou. Pravidla pro chování jakékoli entity, po případě jakéhokoli množství entit, jsou kódována přímo do toho daného tvora a jsou vlastně doktrínami pro jeho vlastní existenci, která zahrnuje existenci jeho časového a prostorového kontinua, tedy jeho reality. Tato pravidla jsou pro každého unikátní, protože jsou obrazem jeho vlastní existence a jsou vytvářena Nekonečností a Všejsoucností, tedy Bohem, který jím je. Zkrátka, vybírá si je v podstatě sám.
Takže to, že rostliny rostou a jsou zelené, je výběrem těch rostlin a nejlepší způsob, jak poznat jejich realitu, je nechat ty tvory, aby vám ukázali, jaké to je být jimi samotnými. To, že je botanici rozdělí do nějakých rodů a druhů, je sice obdivuhodné, ale z pohledu univerzálního bytí nic moc.
Stejné je to i s pravidly pro život v naší společnosti. Kdo by vám měl vykládat jak žít? Kdo by vás měl kritizovat? Pokusil se někdy někdo být ve vaší kůži? Povedlo se mu to? Ne? Tak nemá právo soudit. Proto andělé vzkazují: Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Je to totiž nesmysl. Nevím o tom, že by kameny soudily trávu za to, že jim roste nad hlavou, nebo že by rostliny soudily zvířata, že po nich chodí, nebo je jedí. No, asi toho tolik nevím, ale ve vesmíru vše funguje harmonicky a samo od sebe, podle vůle základního Jsoucna, které jej tvoří.
A tak se dostáváme i k časoprostorové realitě, která vytváří Pozemskou lidskou společnost třetího rozměru.
Ačkoli je jasné, že tato společnost je obklopena množstvím dalších tvorů v říši této planety, pohledem ryze subjektivním vyvodili jedinci této společnosti soudy o jsoucnu, které je obklopuje. A v průběhu jejich času se tedy vytvořilo několik paradigmat, která jsou předávána z generace na generaci a určují jejich svět, neřku-li vesmír. Ačkoli nevyjmenuji všechny, něco by zde mohlo být ku prospěchu.
Tak na příklad: Hmota je všechno, co existuje.
Jelikož kdysi v pradávnu našich předků došlo k rozsáhlému vyvražďování všech lidí, kteří nebyli dostatečně agresivní a dostatečně soustředění na hmotnou realitu, došlo k retardaci nervových center v pravé mozkové hemisféře. Nevím, zda to bylo tím, že přežili jen někteří, nebo zda to bylo tím, že se lidé báli vidět více, než hmotu. Každopádně ještě v novověku máme zprávy o upalování čarodějnic, o posedlosti ďáblem a tak dále.

To vše a vůbec schopnost vidět duchovní svět, je lidem vrozená. Je založená na používání pravé mozkové hemisféry, kde se jednak nachází centrum cítění, jednak centrum představivosti, a jednak centrum přijmu a dekódování vysokofrekvenčních duchovních energií. Když to dobře používáte, funguje vám to jako překladatel energií okolo vás, takže začnete vidět aury, duchovní energie, budete vidět za zeď a tak podobně.
Ovšem mít zapnuté něco takového je velice náročné. Mně to můžete věřit, mám to z vlastních zkušeností. Ono totiž nejen všemi těmi boji, ale především při smíchávání různých DNA z různých realit našich vesmírných předků, došlo k rozkalibrování celého našeho systému existence. Vychýlilo se to z rovnováhy, docházelo k chybám a toto vše se naplnilo temnými nízkofrekvenčními energiemi, které ve většině případů vytvářejí negativní entity, někdy také nazývané "démoni".
Takže v určité fázi naší historie se vidět energii muselo začít rovnat vidění démonů a tím pádem to u některých lidí mohlo vést k posedlosti, schizofrenii a jiným duševním nemocem.
A tak přežili jenom ti, co se naučili vidět jenom očima, slyšet ušima, čichat a chutnat nosem a jazykem a cítit hmatem. Bylo příliš náročné, přiznat si, že je tu něco víc, natož dovolit si prožívat s tím kontakt. Takže se lidé pokusili ono "víc" popřít. Tak vznikl materialismus. A u některých lidí to vzniklo dřív, než se nějaké slovo "materialismus" vůbec mohlo objevit na scéně.
Lidé se bojí, že by tu mohlo být něco víc, protože by to narušilo zaběhnutý řád jejich maličkého ale zdánlivě bezpečného světa, kterému rozumí. Proto je teď náš svět v takové fázi svého vývoje. Strach z neznáma lidem vhání do hlav myšlenky na apokalypsu. A je jedno, zda jste miliardářem, nebo spíte pod mostem. Ten strach vás zatěžuje jako tunové závaží. Svírá vás jako ocelová košile. Brání vám správně se rozhodovat, vidět život okolo sebe a žít ho! Ale čím dříve lidé ten strach překonají, tím lépe.
A jak ten strach potom pomalu odchází, začínají být věci až děsivě neskutečné, protože se vaše oči ducha otevírají a vy začínáte vnímat to, co paradigmata této 3D reality zakazují. Začínáte vnímat věci, které jsou nádherné, ale zároveň i podivné. A jak se vy sami měníte, váš svět jako by se bortil jako domeček z karet. Vaše přesvědčení, zvyky, naučený standard života.
A o tom to je. Někteří lidé toto vydrží a nějak se s tím dovedou vyrovnat, ale někteří to neustojí a ať vědomě či podvědomě začínají dělat vše proto, aby jim ten starý svět zůstal alespoň ještě na chvíli. A jejich strach vzrůstá a začíná ničit stále víc a víc životů jiných lidí. Objevuje se násilí, zloba a zase další strach a další a další, jen proto, aby se zachoval řád maličkého démony nevidícího a přesto jimi zaplněného kouta vesmíru.
Takže i přes to, že existují svědectví a důkazy kontaktu s mimozemšťany, je lépe toto popírat a strčit hlavu do písku. I přes to, že existují důkazy o zřejmé duši matky Země, je lépe předstírat, že se o ničem takovém neví. I přes to, že existují zřejmé důkazy o prastarých a velice vyvinutých civilizacích, je lepší strčit to do šuplíku a tvářit se, jako že o nic nejde. I přes to, že existují zřejmé důkazy o inteligenci zvířat, je lepší podléhat všeobecnému názoru, že jsme ti nejvyspělejší, ti nejinteligentnější ze všech tvorů celého universa a chovat se, jako by nám všechno patřilo.
Ale my to "ono" cítíme. Člověk je obdařen duší a duchem a i přes to, že většina populace s nimi ani neumí komunikovat... všimněte si, my neumíme komunikovat ani s vlastní duší, tedy pokud zrovna nejsme mezi těmi, kdo popírají, že něco takového vůbec mají. I přes to všechno, někde v podvědomí k nám promlouvá naše duše, náš duch, vyšší stupně naší původní pradávné existence a tomu promlouvání my většinou říkáme Svědomí.
A protože máme svědomí a cítíme, že se ve spoustě případů nechováme, jak bychom se chovat doopravdy chtěli, očekáváme trest, katastrofy, apokalypsu.
A v tom to je. My sami si vytváříme svoje vlastní tresty, svoje vlastní boje, svoje osobní peklo na Zemi. Děláme to jen proto, že nám schází komunikace s tím, co je každému jinému tvoru vlastní a přirozené, s naší duší, duchem, s naším vlastním srdcem.
A to srdce se probouzí. Z černé díry uvnitř hrudi naplněné strachem se začínají vynořovat první červánky lásky naší vlastní bytosti. A my cítíme touhu a bolest, bolest a touhu, bolestnou touhu. Snažíme se ji nevnímat, pak se ji snažíme nahradit něčím z vnějšího světa. Hledáme původ, důvod toho strachu, důvod té bolesti. A nenacházíme jej. Náš rozum odmítá přijmout nepředstavitelné, odmítá přijmout to nádherné, odmítá přijmout, co mu chybí. Láska mu chybí.
Hledejte lásku v okolním světě a najdete jen chvilkové povyražení.
Hledejte lásku ve svém srdci a najdete ji v nekonečném množství.
Ale to hledání není snadné. Vaše duše existuje až za hranicemi všeho, co vás kdy kdo učil.
A vy musíte jít až za hranice. Musíte porušit pravidla a jít až za hranice sama sebe.
A o tom to je.

Proto v roce 2012 nemusí přijít žádná katastrofa. Žádná třetí světová pravděpodobně vůbec nebude. Kdyby byla, svět by se vrátil zpátky do hluboké propasti 3D, ale ten čas končí. Některým lidem by se sice hodilo, kdybyste se neustále utápěli ve strachu, protože strach je jedna z velmi mála věcí, které vám brání v komunikaci se srdcem v sobě. Ale jsou to lidé, kteří se nedovedli vyrovnat se svým vlastním strachem a se svou vlastní temnotou.
Naopak někdy po roce 2012, nemusí se to stát přímo během něho, ale třeba někdy v následujícím roce a dalších letech se rozsypou paradigmata 3D, která se sypou už teď.

Bude dokázáno, že člověk není ve vesmíru sám.

Bude dokázáno, že hmota není vše, naopak, že ani neexistuje.

Bude dokázáno, že smrt není konec.

Bude dokázáno, že máme nesmrtelnou duši, že jsme nesmrtelní.

Bude dokázáno, že máme věčného a nekonečného ducha, že jsme sami věční a nekoneční.

Bude dokázáno, že v sobě držíme Boha, že jsme jeho představiteli.


V kolika dimenzích se naučíme současně existovat, to je na každém z nás.

Jak použijeme poznatky, získané v této době zvratu a chaosu, to už je ve hvězdách.

My teď nacházíme sami sebe. Vracíme se do svého domova.

Nenechejme se ničím odradit. 

zdroj: http://hledani.gnosis9.net/
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Děkuji

(Romana, 31. 10. 2010 15:55)

moc pěkný článek moc mi pomohl se nad vším zamyslet a dá se říci že je to všechno pravda,že náš strach ovlivnuje náš život a vubec ovlivnuje všechno
děkuji

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA